Hurá do školy...

Ahoj, zdravím vás a přeji vám krásný den.

Pokud vy sami chodíte na střední školu nebo se nějak zajímáte, jak to je s rozvolňováním, asi jste zaregistrovali že se tento týden vracíme na prezenční výuku. Jestli jsem to správně napočítala, tak snad asi po devíti měsících. To mě přijde opravdu až skoro neuvěřitelné. Kdyby mi tohle někdo řekl třeba před dvěma lety,...

Musím podotknout, že jí jsem si nikdy na online výuku nestěžovala. Není to, že bych celou dobu nadávala, jak je to hrozné, a teď ach jo, nechce se mi do školy. Ale na druhou stranu, nevím, kde tyhle lidé, kteří hrozně chtěli jít do školy jsou. Často jsem slyšela, jak děti jsou doma nešťastné a chtějí se vrátit do lavic. Viděli jste ale komentáře na instagramu pod žlutým vykřičníkem o otevření středních škol? Nenarazila jsem snad ani na jeden, který by bouchal šampaňské, okamžitě balil aktovku a nemohl dospat, až bude moct vyrazit. Neříkám, že třeba nikdo takový neexistuje, ale moc jich asi není.

Ráda bych řekla, že se alespoň trochu těším. Na kamarády, na interakci s učiteli, na tělocvik (hahaha), na to že se budu snažit nějak hezky oblékat, na - už mě upřímně nic nenapadá. Ale to bych kecala, fakt se mi chce zůstat doma. Na druhou stranu, užívala jsem si to dost dlouho. Většinou jsem nevěřila tomu, že bychom se na online výuku mohli přesunout takhle dlouho. Ani na konci minulého školního roku, když někteří čekali druhou vlnu, nebo v září, když se z dvou týdnů staly měsíce, nebo když se před nějakou dobu před Velikonoci říkalo, že do Velikonoc se do školy nevrátíme. Vždycky jsem čekala, že to nevyjde a že už se bude muset do školy vrátit. Naštěstí, se to ale vždycky ještě odložilo a mohla jsem dál chillovat doma.

Teda jako chillovat v rámci možností. Vážně nesnáším, když si někdo myslí, že se celý rok flákáme a máme prázdniny. To fakt ne. Ale i tak, nemuset se malovat oblékat, chodit na autobus. Úkoly jsme často dostávali hned v pondělí, a na jejich vypracování jsme měli několik dnů, takže jsem si mohla vše v klidu rozvrhnout. Měli jsme také k dispozici prezentace, ze kterých jsme si mohli dělat výpisky. A byla pro mě také o dost jednodušší se hlásit, když se učitel na něco ptal. V normální škole se toho totiž snažím vyvarovat co to jen jde. A na meetu, když si jen zapnete mikrofon je to o hrozně moc snadnější, než když se na vás ve škole všichni koukají.

Každopádně, jsem si z těch měsíců na online výuce určitě něco odnesla. Hodně důležité pro mě bylo, že jsem se odnaučila takové to přemýšlení otravný pracovním týden, potom v pohodě sobota a neděle, otravný školní rok, potom lepší prázdniny. A na online výuce to bylo naopak. Přes týden jsem měla víceméně klid a ty dny jsem si užívala. Víkendy pak byly spíše naopak rodinnější a otravnější. A s tímhle mindsetem bych se hrozně ráda vrátila i do neoline školy. Užívat si každý den a brát každý den tak nějak víc nestresově.

Určitě si ráno chci naplánovat abych nikde nemusela vystresovaně lítat, hledat klíče a na poslední chvíli běžet na autobus. K snídani si můžu třeba pustit nějaký seriál a celé to ráno si vyloženě užít. Prostě udělat všechno pro to, aby ten den byl alespoň o malinko příjemnější.

Uvidíme, jak to půjde. Jsem trochu nervózní z toho návratu do školy, což je i docela vtipné, protože chodit do škol je prostě normální, roky jsme to všichni dělali a určitě si na to zase brzdy zvyknu. Jsem o to víc nejistější, že je to letos můj první rok na střední škole, a tudíž jsem své spolužáky viděla dva a půl týdne, ale i to se určitě podá (hlavně s mými skvělými komunikačními skills :)

Mějte se moc krásně. Jestli se také vracíte do školy, good luck. A i pokud ne, mějte skvělý týden. Papa